Shihan Hideo Ochi opět v Praze
Letos přijel shihan Hideo Ochi již po 23. na seminář JKA karate spojený s mezinárodním turnajem smíšených družstev Gichin Cup.
Semináře se zúčastnilo 250 karatistů, kteří, jako každý rok, trénovali rozdělení ve skupinách dle technických stupňů. Součástí semináře byly i zkoušky na 1. a 2. dan JKA karate.
Sobotní odpoledne tradičně patřilo turnaji Gichin Cup, ve kterém se proti sobě postavilo celkem 7 smíšených družstev mužů a žen (3 česká družstva a 4 německá). Týmy mezi sebou zápasily v 5 disciplínách, a to v pořadí: kumite muži, kumite ženy, kata muži, kumite muži a kata ženy - s tím, že disciplínu kumite muži musel pro dané utkání obsadit vždy jiný závodník.
Německé týmy se, tak jako české, skládaly nejen ze zkušených závodníků, ale i z reprezentantů národních týmů, a tak byla konkurence opravdu velká.
Na 1. místě se umístil tým Německo A, na druhém místě tým Česká republika A a na 3. místě tým Německo B. Český tým, který obsadil 2. místo, nastupoval ve složení: Filip Vít a Pavel Zach - kumite muži, Jan Steklý - kata muži, Lucie Köppelová - kumite ženy a Karin Košíková - kata ženy.
Závodníkům patří za jejich výsledky gratulace a na shihana Ochiho se můžeme těšit zase příští rok.
Vzpomínáte si na svoji první návštěvu České republiky?
H.Ochi: Myslím, že to bylo v roce 1971, kdy jsem poprvé v Česku vedl seminář. Vzpomínám si i na plavbu lodí po Vltavě? a návštěvu Konopiště, což se mi velmi líbilo.
Ve kterém roce jste se přestěhoval do Evropy a kam to bylo?
H.Ochi: V roce 1970 mi Kanazawa sensei řekl, abych přišel do Německa, a tak jsem se přestěhoval. První město, kde jsem v Německu žil, byl Düsseldorf, později jsem se přesunul asi o 30 kilometrů dále do města Krefeld.
Co pro vás bylo nejtěžší, když jste se přestěhoval do Evropy?
H. Ochi: Zima a také to, že v Japonsku jsou hlídači a strážníci daleko menší než v Evropě. Zde jsou všichni velcí a urostlí, to byl pro mě problém (smích).
Líbí se vám život v Evropě, nebo byste se raději vrátil do Japonska?
H. Ochi: Já nevím. Moje maminka by si samozřejmě přála, abych se vrátil do Japonska, ale o tom, kde budu žít, rozhoduje moje žena.
Co si myslíte o specializaci závodníků pouze na jednu disciplínu (na kata nebo na kumite)?
H. Ochi: Nemyslím si, že je to dobré. Není jen kumite nebo jen kata. Vše patří k sobě - kata, kumite ale i kihon.
Máte radost, že karate bude součástí příští Olympiády?
H. Ochi: Myslím, že je to pro karate dobré. Samozřejmě se uvidí, jaký to bude mít dopad, ale já věřím, že to pomůže pro karate získat více peněz.
Jaký je váš názor na WKF (World Karate Federation - sportovní karate)?
H. Ochi: Myslím, že sportovní karate je dobré. Ačkoliv je to jiná organizace než JKA, já rozdíl nevnímám. Podle mě je to stejné. Přirovnám to k řízení auta. V Německu se jezdí vpravo, zato v Anglii auta jezdí na levé straně vozovky, zrovna tak i v Japonsku. Pokud Němec pojede do Anglie, řízení auta na druhé straně zvládne, protože je to pořád stejné, pořád jde o řízení auta. Takhle to vidím i s karate. Karate je Karate a je jedno v jaké organizaci. Myslím, že je to tak i se styly karate. Všechny jsou dobré, například goju-ryu, wado-ryu, shotokan a tak dále. Pokud je karatista dobrý, je dobrá i jeho kata v daném stylu, pokud dobrý není, ani jeho kata nebude dobře předvedená.
Když porovnáte například Mistrovství Světa JKA před 40 lety a nyní, jsou patrné rozdíly jak v předvedení kata, tak v zápasení. Jak tento rozdíl vnímáte?
H. Ochi: Ano rozdíly tam nějaké jsou. Například dřív technika kizamizuki (úder přední rukou) nebyla bodově hodnocena a dnes je možné touto technikou zápas vyhrát. To stejné platí i pro maegeri z přední nohy. Co se týče kata (sestavy), tak velký rozdíl nevidím. Zenkutsudachi (postoj) je pořád zenkutsudachi a Heian Shodan je pořád Heian Shodan.
Text: Marie Prajzlerová
Foto: Davide Galli
